
Miroslav Hřebecký: Na víceletý gympl se dnes dostane kdekdo, když má tu správnou rodinu
Přijímačky se blíží, v médiích se objevují seznamy škol, o které bude boj. Pokud se ale vaše dítě na vysněný gympl nedostane, nezoufejte. Podle letošního šetření České školní inspekce celá třetina studentů víceletých gymnázií dosahuje horších výsledků než třetina nejlepších děti ze základních škol (kterých je ale mnohem, mnohem více).
Řekněme si to upřímně. Excelentnost žáků u nás do velké míry závisí na rodinném zázemí. Intelektuální nebo ambiciózní střední třída si pohlídá, aby se jejich dítě dostalo na dobrou školu, zaplatí mu doučování, nadriluje ho na testy. Těch třicet procent slabších dětí na gymnáziích ukazuje na tuhle realitu. Dostali je tam ambiciózní rodiče, kteří stojí o to, aby potomek měl dobré vzdělání. Ale jejich studijní předpoklady nejsou o nic větší, ba jsou i menší, než u dětí jiných, které zůstaly na základkách. Je to o tom, že na víceletých gymnáziích jsou děti právníků nebo lékařů, ne o tom, že jsou to obecně ty nejtalentovanější děti.
Což vlastně nemusí být špatná zpráva pro ty, kdo si myslí, že vyvádět talentované žáky ze základních škol na víceletá gymnázia není dobré, neboť to narušuje společenskou soudržnost. Což si já třeba myslím. Ale víceletá gymnázia neplní ani účel, pro který byly do systému zavedeny. Nejsou to vzdělávací instituce pro ultraelitu, pro ty nejnadanější žáky. Gymnázia pohltila 10-12 % dětí v regionech a přes 20 % v hlavním městě. Pětina dětí v Praze jde na víceleté gymply. To jistě neznamená, že v Praze žije tolik supernadaných dětí. Navíc, jak už bylo řečeno, třetina z nich má slabší výsledky než děti, které zůstaly na základní škole.
Víceletá gymnázia tedy nepřinesla to, co se od nich čekalo, a ještě napáchala škodu. Jsou jedním ze spolupachatelů špatného stavu, v němž se nyní nachází druhý stupeň ZŠ. Vysávají totiž ze tříd jedničkáře, tedy třídní tahouny. Když někdo druhého v týmu táhne, rodí se u něj pocit odpovědnosti, a ten se bude později u vedoucích pracovníků v pracovním uplatnění hodit. Ten samý člověk může v prostředí víceletého gymnázia plout v průměru nebo dokonce na rozdíl od dosavadní základní školy najednou bojovat se školním neúspěchem, když se v nové třídě octne na chvostu.
Ve třídách základních škol se vyplatí mít všechny pohromadě. Tam se rodí vzájemná synergie, která se bude společnosti do budoucna velmi hodit.
Psáno pro web Rodiče vítáni.
Miroslav Hřebecký absolvoval Pedagogickou fakultu UK Praha a Centrum školského managementu tamtéž. 18 let strávil ve školství v první linii, jako učitel chemie a občanské výchovy a jako ředitel veřejné základní školy i soukromého gymnázia. Je programovým ředitelem informačního centra o vzdělávání EDUin.
Související články
-
-
Jaroslav Jirásko: Nové financování škol – blíží se rozvrat!
-
Petra Pecková: Míst na středních školách začíná být málo, doplácejí na to děti
-
Tomáš Chrobák: Mohl jsem vůbec být letos spravedlivý při klasifikaci?
-
Emiliana Rodríguez Morales: Učitelé se vyčerpávají usměrňováním dětí
-
Jana Šindlerová: Maturitní vysvědčení není trofej pro vítěze
-
Pavel Kraemer: Jak funguje vzdělávání postavené na hlavu?
1 Komentář
Ach to trapné klišé.
Tak třeba moje známá je lékařka, její manžel též. A dítě se na gympl nedostalo, nic mu neplatili. nechali to osudu a opravdovému „umění“ jejich dítěte. Totéž zažily i mé děti. Žádná speciální příprava, stačilo, že se učily v běžné škole v běžném vyučování. na gymnázium v okresním městě se hlásí 150 uchazečů, berou jich 60. Žádná dávačka. neházejte všechna gymnázia do jednoho pytle. A propaganda proti osmiletým G mě silně vadí. Zdá se mi i to, že tzv. argumentace jsou jen dobře vymyšlená a vyargumentovaná fakta. Inkluzí ničíte běžné školství ( myslím nesprávnou inkluzí, která inkluzí není ani ve snu), teď budete ničit školy pro nadanější žáky ve jménu čeho? Opět společného vzdělávání? Sociální inženýrství nic víc.